Domů

In memoriam

By Domi on 06 Březen 2010

Atos Knyaz Gvidon

rodokmen

Dne 8.října se připojil k Pacince a jejím předchůdcům v kočičím nebi i náš Atos - Domeček ve věku pouhých 8 let..... Bylo to náhlé a nečekané, ani lékařská věda mu už nedokázala pomoci. Důvodem jeho předčasného odchodu bylo náhlé selhání ledvin. Byl to milý a laskavý kocourek s úžasnou povahou - stále mi ho bude připomínat jeho dcera Erinka, která podědila hodně z jeho povahy i podoby.

Packa

Už in memoriam…. Byla toho jména třetí, první se mnou sdílela miminkovskou postýlku a vypadala trochu jalo „mourovatá“ sibiřka. Druhou jsem si pořídila, když jsem se osamostatnila a doprovázela mne životem 13 let, než jí postihlo nádorové onemocnění melanom a život ji přestal těšit. Brzy po ní skočila do mého života Packa III., opět černá želvička a celých 15 let mne hladila tlapkou po tváři (to neumí žádná jiná kočinka). Byla to kámoška s velkým K, můj dlouholetý přítel jí nazval Felis Familiaris – kočka rodinná. I ona se zúčastňovala výstav v kategorii domácích koček a získala řadu ocenění. Ke konci dostala těžkou cukrovku, inzulin nezabíral, injekce se jí ani trochu nelíbily a nakonec mi usnula na klíně u mého kamaráda veterináře.

 

Nikolaj Ok - Siberia

Nikolaj OK Sibiria, Champion WCF. (22.4. 1990 - 9.10. 2001)
Nikolaj, doma Damián (jméno podědil po domácím kocourkovi, který u nás žil spokojeně 18 let!), černý mramorovaný mohutný kocour. Jeho otec Agoška byl jeden z prvních sibiřáků, kteří v Rusku dostali rodokmen a máma Rájenka  pocházela z trhu v Moskvě. Po odchodu domácího Damiánka jsem chtěla vyplnit mezeru a mámě sehnat kocoura s původem, nejlépe britského modrého, který se mě mámě moc líbil. Ale bohužel(nebo bohudík?) v té době zrovna kot'ata brit'áčků nebyla k mání. Jedna chovatelka (nevím už její jméno, je to už takřka 20 let) mně odkázala na chovatelku paní Reslovou, která měla kot'ata maincoonů a sibiřek. V Atlase koček MVDr. Vařejčka pár slov o mainských kočkách bylo, i nějaká fotka, ale sibiřky - o těch nebyla nikde ani zmínka. Nakonec jsem si sjednala návštěvu a vybrala jedno z úžasných huňatých kot'at. A tak přišel k našim malým kníračům Nikolaj. Původně měl být vykastrovaný - ale chovatelka nás přemluvila na uchovnění a výstavu a to byl začátek naší chovatelské kariéry. Nikolaj byl nádherný kocour, ale velmi svérázný povahou a čím byl starší, tím se zhoršoval. Bohužel ani kot'ata po něm nevynikala laskavou povahou, v nejlepším příladě byla bázlivá. Až nyní se povaha "naředila" a kot'ata z jeho linií začínají být taková, jaká si my lidé přejeme - mazlivá a přítulná. Nikolaj musel být uspán ve věku 11 let kvůli nádorovému onemocnění.